Proč se to stalo zrovna mně?

Ráda bych se s vámi podělila o svou životní zkušenost a cestu, které pomohla mně i mojí rodině.

Když si vzpomenu a podívám se zpět na svůj život workoholika před 17 lety vidím příčiny svých pozdějších "PROČ". Snažila jsem se uspět tak moc, že jsem zanedbávala své potřeby. Ráno jsem nesnídala, pokud k snídani nepočítáte kávu s rohlíkem u benzínky na cestě k prvnímu klientovi. Můj pitný režim byla káva. Abych stihla co nejvíce práce, tak jsem vůbec neobědvala a doma jsem se večer pořádně najedla nezdravých polotovarů.

Málo jsem spala a brzy vstávala. Průměrně jsem spala tak 3 až 5 hodin. Není divu, že brzy přišly první úrazy, pády, vážnější autonehody a že jsem se ocitla před operačním sálem.

Proč se to stalo zrovna mně?

Ležela jsem na tom tvrdém převozním lůžku a přemýšlela jsem, co se mnou bude.

Co když se jim to nepovede a já budu mít trvalé následky?

To už bych nikdy nemohla běhat nebo lyžovat?

Pamatuji si, jak jsem se probudila po své první vážné nehodě a přemýšlela jsem, kdy mě pustí. „Musím do práce, mám tam toho mnoho rozdělaného. Jak to beze mě bude všechno fungovat?“ říkala jsem si. Ani ve snu by mě nenapadlo, že se z toho budu dostávat rok. Vždyť jsem přeci chtěla jít za 4 dny do práce. Svůj pracovní tým jsem řídila z nemocniční postele s notebookem na břiše. Rok jsem jezdila s jednou rukou na volantu, poctivě cvičila a nedala se odradit. Dnes mi tělo a ruka funguje jako by se nic nestalo.

Bylo to 200 hodin rehabilitací a já jsem si uvědomovala, co jsem mohla za tu dobu stihnout.

A poučení?

Pořád mi to bylo málo, život jsem začala žít a o své tělo jsem se sice starala více, ale správný návod mi nikdo nedal. Ve skutečnosti jsem se po něm ani nepídila.

Po mnoha zklamáních a nenaplněných snech o kočárku před sebou se mi konečně po 10 letech podařilo otěhotnět.

------------------------------------------

Další tvrdé nemocniční lůžko před operačním sálem a já znovu přemýšlím co se to se mnou děje. Proč jsem tady? Jiná nemocnice, jiný sál ale opět stejné myšlenky. Proberu se a koukám do té bílé zdi, všude bílo. V hlavě se mi honí, co se mnou bude, když teď tady ležím a nemůžu se hýbat. Přichází ten zachránce, co mě operoval a kouká na mě. S klidným hlasem mi řekl: „Vy jste nám teda dala, ještě 30 minut a bylo po vás. Jsem ale rád, že se usmíváte.“

Na ty slova nejde zapomenout, přemýšlíte nad tím a koukáte do těch bílých zdí, oči vám při těch dnech v bílém zapomenou na barevné, a když se vám po mnoha dnech podaří postavit máte pocit, že se s vámi všechno houpe. Kouknu z okna ven, kde je všechno tak barevné jako v tom nejkrásnější snu.

Dostala jsem znovu obrovskou chuť žít, ale stále jsem přemýšlela, proč se to stalo zrovna mně.

Zachránili mě proto, abych tady ještě něco vykonala?

Tak holka vstávej, jde se do práce!

------------------------------------------

Na začátku mé změny jsem hledala jako vy na internetu. Nejprve jsem sobě i druhým pomáhala pomocí různých potravinových doplňků a změny stravy. Pak jsem k tomu objevila neskutečnou cestu detoxikace a biorezonance, to pro mě, mého manžela i pro mé děti to je ta správná cesta ke zdraví.

Založila jsem svou detoxikační cestu v biorezonanci a začala jsem detoxikovat celé rodiny s dětmi, aby mohli být výsledky trvalé.

Nyní jsem šťastná, že mohu naplňovat, co jsem si tenkráte slíbila. Využít svého talentu, svých schopností a posouvat myšlení lidí k té lepší cestě ke zdraví, aby nemuseli podstoupit tu cestu nejistoty a koukat do těch bílých zdí bez moci se sama o sebe postarat.

Vítám vás na této cestě, která vám umožní plnohodnotně využít svůj potenciál.

Detoxikace je vhodná pro všechny, kteří chtějí převzít zodpovědnost za své zdraví do svých rukou a sami aktivně přistoupit ke svému tělu jak z venku tak zevnitř.

• Čistěte se a budete dlouho a krásně žít
• Přemýšlejte kvantově
• Napravte si tělo
• Napravte si duši
• Živte tělo i duši čistými potravinami a myšlenkami

Zdravá rodina šťastná rodina

Denisa Michálková